Naše farnost je odrazem stavu našich srdcí...

Jsou chvíle radosti a chvíle bolesti, jen my si řekněme, jak je prožijeme

Jsou chvíle radosti a chvíle bolesti. Jen my si řekněme, jak je prožijeme Prožíváme těžké chvíle plné nejistot a strachu. Jsme tím obklopeni a každý den se na nás valí plno informací o probíhající nemoci. Jsme tím tolik zahlceni, naplněni strachem, že zapomínáme věřit. Důvěra je v těchto dnech potřebná více než v poklidné době.

Ano, je zde nemoc, která nás obklopuje. Ano, můžeme se nakazit. Ano, máme omezení ve svém životě. Ale známe přece někoho, kdo vyhrál dokonce nad smrtí, nad vším zlem tohoto světa. K jeho nohám položme veškerý strach, který nás svírá i všechny nejistoty. Odevzdejme je a nechme se vést Láskou našeho Pána Ježíše Krista. Každý z nás se cítí nesvůj z nových pocitů, které máme. A jsme nesví z toho, že jsme ztratili možnost mít mše svaté. Ale pokud máme v srdci Boha a důvěřujeme mu, nalezneme nový způsob, jak s ním trávit čas. Nalezneme způsob ve svém srdci, který bude jen náš. Prohlubme tak osobní vztah s naším Pánem. Uvědomme si, že když nyní v době postu získáme nový vztah s Pánem, obohatí nás to nesmírným rozměrem. Milosrdenství nás obklopuje daleko více než nemoc. Vše pomine, ale milosrdenství našeho Pána Ježíše Krista nikdy neskončí. Dal jsem svou důvěru do rukou Ježíšových. Jak se postavíš strachu? Necháš se jím ovládnout, nebo se svěříš Kristu?